Umění qigong

qigong (v české transkripci čchi-kung) pochází z Číny, kde má velmi dlouhou tradici a mnoho podob. Například již legendární Žlutý císař (Huang Di) vládnoucí v letech 2697–2597 před naším letopočtem se věnoval tzv. pěstování života a dlouhověkosti, tedy i cvičení, které bychom dnes označili jako qigong. Žlutý císař je významný především tím, že tehdejší poznatky o zdravovědě sesbíral a spolu se svým dvorním lékařem Čchi Po (Qi Bo) sepsal do díla nazvaného Vnitřní kniha Žlutého císaře (Huang Di Nei Jing), která je dodnes biblí tradiční čínské medicíny. Kořeny qigongu však podle jiných pramenů sahají ještě dále, snad až do období před více než pěti, či dokonce sedmi tisíci lety, jako v případě Zhong Yuan Qigong (Čung-jüan čchi-kung), jehož praktikování se začíná rozvíjet i v České republice.

Qigong, a pomocí qigongu získané poznatky o těle, energii qi (čchi) a duši shen (šen) však nesloužily jen ke zlepšování zdraví. Staří čínští taoisté údajně dosahovali pomocí qigongových cvičení běžně věku 140 let, nebo dokonce nesmrtelnosti. V Číně jsou dodnes populární legendy o tzv. Osmi nesmrtelných. Rovněž buddhisté využívali znalostí qigongu, a to jednak k léčení chorob a zranění, a jednak k získání osvícení. V neposlední řadě byl qigong využíván pro bojové účely, a to jednak díky schopnosti učinit tělo nezranitelným, a jednak schopností vyřadit protivníka z boje vysláním energie qi do specifických bodů na jeho těle. I u nás jsme mohli vidět mnichy z kláštera Shaolin, jak ohýbají kopí o své krční jamky, olizují žhavé železo nebo drtí svou hlavou betonové desky. I to je výsledek umění qigong.

V dnešní době však qigong získává na popularitě především díky svým blahodárným účinkům na fyzické i psychické zdraví. U cvičících qigong dochází ke zlepšení kvality spánku, úpravě krevního tlaku, zvýšení imunity a často i k uzdravení z chronických nemocí, které západní medicína dosud neumí spolehlivě léčit. Pro někoho je velkým přínosem už to, že díky cvičení dokáže rychle relaxovat a regenerovat své tělo a načerpat energii. Výraz qigong lze totiž přeložit jako „práce s energií“.

A jak takové cvičení qigong vlastně vypadá? Některá cvičení jsou více pohybová a ke zlepšení proudění energie v těle se využívá pozic a pohybu těla, a tedy práci šlach a svalů. Tělo je však při provádění cviků maximálně uvolněné a mysl relaxovaná. Cviky vyšší úrovně pracují ještě navíc s vizualizaceni, tedy s myslí, vědomím. Cviky ještě vyšší úrovně mohou být zcela bez vnějšího pohybu. Veškerou „práci“ v těle vykonává mysl, která řídí pohyb energie qi. Že se energie v těle musí hýbat, je jeden ze základních postulátů tradiční čínské medicíny. Cvičení qigongu tedy zahrnuje jak pohyb, tak klid. Vypadá to složitě, ale cviky jsou až překvapivě jednoduché a není těžké se je naučit. Výhodou qigongu je, že velkou část cviků lze zcela bez povšimnutí okolí provádět např. v dopravním prostředku nebo na přednáškách ve škole. Cvičit lze také při chůzi a i když to může znít zvláštně, dokonce i u televize. Největší přínos však ze cvičení bude mít ten, kdo si pravidelně najde čas a bude cvičit na klidném, tichém místě, třeba i v přírodě. V každém případě je však třeba se naučit správnému provádění cviků u kvalifikovaného učitele qigongu. V Čechách působí například již zmíněná škola Zhong Yuan Qigong, v níž je možné se seznámit s cviky, které mají jak výrazné zdravotní účinky, tak duchovní aspekt. Více se o tomto směru qigongu můžete dovědět na www.zy-qigong.cz.