Kurzy francouzštiny, španělštiny a češtiny ve Studiu Bon i možnost výuky po skype – studio.bon. Dále nabídka služeb poradce pro zdravý životní styl a zelené potraviny.
Bon znamená dobrý – můžeme nést tuto značku kvality? Něco nám napoví už okolnost, že jsme na trhu s exkluzivní nabídkou výuky francouzštiny již od roku 1991. Za tu dobu jich mnoho padlo a mnoho povstalo, my jsme zůstali prakticky bez změny našeho složení a v podstatě bez radikální změny metody.
V čem tedy spočívá naše metoda:
1. v intenzitě nabízeného,
2. v souznění zájmu o gramatiku i konverzaci, v přímé aplikaci gramatiky na konverzaci,
3. v zařazení pravidelného sledování nejnovější formy mluvené francouzštiny,
4. ve sledování rozvoje každého účastníka kurzu formou individuální opravy zadaných úkolů, jejichž podstatou je volná tvořivost žáků při převyprávění ve vyučování probraných jevů a událostí.
Jak jsou tyto body konkretně naplňovány?
1. V prvním roce probereme více gramatických jevů a zavádíme větší slovní zásobu, než bývá zvykem v průměrné jazykové škole. Tak např. v gramatice v prvním roce probereme při 3 hodinách týdně za rok vedle běžně v prvním roce probíraného přítomného času a blízké budoucnosti i minulý čas složený a imperfektum (odpovídající potřebě českého vyjádření dokonavosti a nedokonavosti v minulosti) a – jak nás k tomu vede potřeba živé, ale gramatické zákony respektující konverzace – také začátky souslednosti časové. Ve slovní zásobě vedle základní nabídky učebnice doplňujeme navíc týdně asi dalších 20 % až 30 % slovní zásoby, jak se nám nabízí rozvinutím základní látky učebnice a při volné konverzaci. Toto zvýšení náročnosti vychází ze zjištěného faktu, že většina žáků se jí dobře přizpůsobuje a vypěstuje si takto schopnost víc se soustředit ve vyučování, zbytečně nechybět a doplňovat poznatky z kurzu samostudiem doma, což je významné, neboť v poměru žák/učitel je to žák s jeho individuální prací, který má nemalý podíl na zkvalitnění dosahovaných výsledků. Toto zmobilizování žákových sil je dobré nejen pro jeho francouzštinu, ale i pro další okruhy jeho zájmů a potřeb. Umožňuje to účastníkům kurzu již po prvním roce výuky použít úspěšně svých znalostí při setkání s rodilými Francouzi a dalšími frankofonnímu mluvčími.
2. Na gramatiku je kladen důraz jako na nezanedbatelnou složku dorozumění. Je probírána vysvětlením v českém jazyce, po vysvětlení jevu následuje dril (pokud je to vhodné pro probíraný jev) a pak se přímo přikročí ke konverzaci, umožňující aplikaci naučeného. Tento postup odsunuje poněkud do pozadí cvičení typu "doplňte koncovky imperfekta" apod. Tato automatizující cvičení provádíme, pokud nám je nabízí učebnice, ale nerozšiřujeme je, protože by měla být domácí přípravou studentů – proto doplňujeme, vedle naší základní učebnice Le Nouveau sans Frontières některá cvičení z Francouzštiny pro samouky, která konkretně doporučujeme pro domácí přípravu vždy k probírané látce. V těchto cvičeních je učitel pouze kontrolním orgánem a může být docela dobře nahrazen klíčem ke cvičením na konci učebnice, což mu umožňuje více se věnovat konverzaci. Živá konverzace je umožněna volbou učebnice, která vedle typického přináší i to zvláštní, to znamená, že se neomezuje na popis stereotypních událostí a okolností, jak je tomu většinou v českých učebnicích, ale uvádí vždy i něco méně obvyklého, zvláštního. Např. v učebnici Le Nouveau sans Frontières dochází hned v první lekci k seznámení dvou hudebníků při srážce autem, což vyvolává sérii otázek (Omlouvají se? Zlobí se na sebe? Proč se nezlobí? Odkud jeden zná asi toho druhého atd.), následující sepsání protokolu na policii umožňuje zábavnou formou naplnit začátečnické konverzační téma "Seznamování, zjišťování identity".
3. Zajištění kontaktu s živou formou aktuální francouzštiny uskutečňujeme v prvních dvou letech studia tím, že ve třetí vyučovací hodině každý týden pracujeme s audiovizuálními texty nabízenými francouzskými pedagogy a od třetího ročníku sledujeme přímo francouzskou televizi, ve třetím a čtvrtém ročníku s doprovodným textem a slovíčky, od pátého ročníku mají žáci text televizních materiálů jen pro domácí opakování. Zprvu jsou používány k tomuto účelu jen televizní zprávy, později různé reportáže, někdy i ukázky z filmů. Okolnost, že posloucháme přímo francouzskou televizi a pak k ní konverzujeme, dává účastníkům kurzu určitou jazykovou satisfakci, nehledě k tomu, že obecně můžeme říci, že poslouchat televizi je těžší, než poslouchat rodilého mluvčího, takže při kontaktu s rodilými mluvčími je pak porozumění velmi ulehčeno. Výhodou použití televize proti zařazení rodilého mluvčího do výuky je to, že se žák nefixuje na jeden jazykový projev, ale vytváří svůj jazyk jako dítě ve svém prostředí poslechem mladých, starších, mužů, žen, intelektuálů i manuálně pracujících, prostě všech vrstev společnosti.
4. Účastníci kurzu pravidelně píší samostatně vypracované résumé z látky, která byla prokonverzována v hodině (a to i ze shlédnutých francouzských televizních zpráv a reportáží), někdy aplikují probranou látku na svou osobu (mé zájmy apod.). Žáci, pro které se stalo toto sepisování probraného učiva pravidlem, se nezdokonalují pouze v písemném projevu, ale i ve svém mluvním projevu, který se upřesňuje i zjednodušuje. Tyto práce jsou individuálně opravovány učitelem a na příští hodině jsou vysvětleny nejčastější chyby, eventuelně, při odkrytí nějaké kolektivní chyby v pochopení či osvojení, ještě znovu probírány v hodině. Mají tedy význam jak pro zdokonalení žáků, tak pro lepší orientaci učitele při volbě opakování a prohlubování probírané látky.
V podstatě tato metoda vyžaduje intenzivní kontakt mezi učitelem a žákem, zároveň jej i vytváří. Účastníci kurzu většinou cítí atmosféru kurzu jako pohodovou, tak jak postupují do vyšších ročníků, mají více a více pocit, že přes náročnost probíraného přicházejí do hodin relaxovat. Samozřejmě, že mohou relaxovat, když ten nejtěžší byl vlastně první ročník a pak se učení a poznávání francouzštiny a její kultury stává zábavou.
Zobrazit celý text
Bon znamená dobrý – můžeme nést tuto značku kvality? Něco nám napoví už okolnost, že jsme na trhu s exkluzivní nabídkou výuky francouzštiny již od roku 1991. Za tu dobu jich mnoho padlo a mnoho povstalo, my jsme zůstali prakticky bez změny našeho složení a v podstatě bez radikální změny metody.
V čem tedy spočívá naše metoda:
1. v intenzitě nabízeného,
2. v souznění zájmu o gramatiku i konverzaci, v přímé aplikaci gramatiky na konverzaci,
3. v zařazení pravidelného sledování nejnovější formy mluvené francouzštiny,
4. ve sledování rozvoje každého účastníka kurzu formou individuální opravy zadaných úkolů, jejichž podstatou je volná tvořivost žáků při převyprávění ve vyučování probraných jevů a událostí.
Jak jsou tyto body konkretně naplňovány?
1. V prvním roce probereme více gramatických jevů a zavádíme větší slovní zásobu, než bývá zvykem v průměrné jazykové škole. Tak např. v gramatice v prvním roce probereme při 3 hodinách týdně za rok vedle běžně v prvním roce probíraného přítomného času a blízké budoucnosti i minulý čas složený a imperfektum (odpovídající potřebě českého vyjádření dokonavosti a nedokonavosti v minulosti) a – jak nás k tomu vede potřeba živé, ale gramatické zákony respektující konverzace – také začátky souslednosti časové. Ve slovní zásobě vedle základní nabídky učebnice doplňujeme navíc týdně asi dalších 20 % až 30 % slovní zásoby, jak se nám nabízí rozvinutím základní látky učebnice a při volné konverzaci. Toto zvýšení náročnosti vychází ze zjištěného faktu, že většina žáků se jí dobře přizpůsobuje a vypěstuje si takto schopnost víc se soustředit ve vyučování, zbytečně nechybět a doplňovat poznatky z kurzu samostudiem doma, což je významné, neboť v poměru žák/učitel je to žák s jeho individuální prací, který má nemalý podíl na zkvalitnění dosahovaných výsledků. Toto zmobilizování žákových sil je dobré nejen pro jeho francouzštinu, ale i pro další okruhy jeho zájmů a potřeb. Umožňuje to účastníkům kurzu již po prvním roce výuky použít úspěšně svých znalostí při setkání s rodilými Francouzi a dalšími frankofonnímu mluvčími.
2. Na gramatiku je kladen důraz jako na nezanedbatelnou složku dorozumění. Je probírána vysvětlením v českém jazyce, po vysvětlení jevu následuje dril (pokud je to vhodné pro probíraný jev) a pak se přímo přikročí ke konverzaci, umožňující aplikaci naučeného. Tento postup odsunuje poněkud do pozadí cvičení typu "doplňte koncovky imperfekta" apod. Tato automatizující cvičení provádíme, pokud nám je nabízí učebnice, ale nerozšiřujeme je, protože by měla být domácí přípravou studentů – proto doplňujeme, vedle naší základní učebnice Le Nouveau sans Frontières některá cvičení z Francouzštiny pro samouky, která konkretně doporučujeme pro domácí přípravu vždy k probírané látce. V těchto cvičeních je učitel pouze kontrolním orgánem a může být docela dobře nahrazen klíčem ke cvičením na konci učebnice, což mu umožňuje více se věnovat konverzaci. Živá konverzace je umožněna volbou učebnice, která vedle typického přináší i to zvláštní, to znamená, že se neomezuje na popis stereotypních událostí a okolností, jak je tomu většinou v českých učebnicích, ale uvádí vždy i něco méně obvyklého, zvláštního. Např. v učebnici Le Nouveau sans Frontières dochází hned v první lekci k seznámení dvou hudebníků při srážce autem, což vyvolává sérii otázek (Omlouvají se? Zlobí se na sebe? Proč se nezlobí? Odkud jeden zná asi toho druhého atd.), následující sepsání protokolu na policii umožňuje zábavnou formou naplnit začátečnické konverzační téma "Seznamování, zjišťování identity".
3. Zajištění kontaktu s živou formou aktuální francouzštiny uskutečňujeme v prvních dvou letech studia tím, že ve třetí vyučovací hodině každý týden pracujeme s audiovizuálními texty nabízenými francouzskými pedagogy a od třetího ročníku sledujeme přímo francouzskou televizi, ve třetím a čtvrtém ročníku s doprovodným textem a slovíčky, od pátého ročníku mají žáci text televizních materiálů jen pro domácí opakování. Zprvu jsou používány k tomuto účelu jen televizní zprávy, později různé reportáže, někdy i ukázky z filmů. Okolnost, že posloucháme přímo francouzskou televizi a pak k ní konverzujeme, dává účastníkům kurzu určitou jazykovou satisfakci, nehledě k tomu, že obecně můžeme říci, že poslouchat televizi je těžší, než poslouchat rodilého mluvčího, takže při kontaktu s rodilými mluvčími je pak porozumění velmi ulehčeno. Výhodou použití televize proti zařazení rodilého mluvčího do výuky je to, že se žák nefixuje na jeden jazykový projev, ale vytváří svůj jazyk jako dítě ve svém prostředí poslechem mladých, starších, mužů, žen, intelektuálů i manuálně pracujících, prostě všech vrstev společnosti.
4. Účastníci kurzu pravidelně píší samostatně vypracované résumé z látky, která byla prokonverzována v hodině (a to i ze shlédnutých francouzských televizních zpráv a reportáží), někdy aplikují probranou látku na svou osobu (mé zájmy apod.). Žáci, pro které se stalo toto sepisování probraného učiva pravidlem, se nezdokonalují pouze v písemném projevu, ale i ve svém mluvním projevu, který se upřesňuje i zjednodušuje. Tyto práce jsou individuálně opravovány učitelem a na příští hodině jsou vysvětleny nejčastější chyby, eventuelně, při odkrytí nějaké kolektivní chyby v pochopení či osvojení, ještě znovu probírány v hodině. Mají tedy význam jak pro zdokonalení žáků, tak pro lepší orientaci učitele při volbě opakování a prohlubování probírané látky.
V podstatě tato metoda vyžaduje intenzivní kontakt mezi učitelem a žákem, zároveň jej i vytváří. Účastníci kurzu většinou cítí atmosféru kurzu jako pohodovou, tak jak postupují do vyšších ročníků, mají více a více pocit, že přes náročnost probíraného přicházejí do hodin relaxovat. Samozřejmě, že mohou relaxovat, když ten nejtěžší byl vlastně první ročník a pak se učení a poznávání francouzštiny a její kultury stává zábavou.
